Jistota v Boží přítomnosti

David Wilkerson (1931-2011)

12. listopadu 2024

„Jistě jsem marně očišťoval své srdce a nevinně si myl ruce“ (Žalm 73,13).

Asaf, autor tohoto žalmu, byl natolik zmaten svým utrpením ve srovnání se snadným životem bezbožných, že málem sklouzl do propasti absolutní nevíry. Byl připraven obvinit Boha, že ho opustil, že se o něj nezajímá. Na okamžik byl připraven boj opustit a úplně se vzdát.

Tento zbožný muž si musel myslet: „Celou tu dobu jsem jednal správně a snášel těžkosti, ale bylo to zbytečné. Všechna moje píle, chvála a uctívání i studium Božího slova byly zbytečné a marné. Dělal jsem jen správně, a přesto dál trpím, a to nemá smysl. Jaký má smysl pokračovat dál?“

Milovaní, musíte být opatrní. Když na tebe padne neštěstí, když na tebe přijde zkouška, když se trápíš, musíš své srdce chránit před uklouznutím.

Možná nejste v Asafově situaci, kdy trpíte a jste zkoušeni, ale možná znáte někoho, kdo prochází něčím podobným. Možná na zbožného příbuzného, přítele nebo člena církve, na někoho, koho znáte a kdo si počíná správně, přišlo náhlé neštěstí a vy jste se ptali: „Proč, Bože? Jak jsi to mohl dopustit? Ten člověk je tak spravedlivý.“

Asaf šel do chrámu a modlil se. Tehdy k Asafovi promluvil Duch svatý: „Jistě je stavíš na kluzká místa, vrháš je do záhuby” (Žalm 73,18).

Asaf si uvědomil: „Já nejsem ten, kdo se klouže. Kloužou ti bezbožní a jdou přímo do záhuby.“ A tak se mu to podařilo. Asaf začal vidět celý obraz a radoval se. „Mé tělo a mé srdce selhává, ale Bůh je síla mého srdce a můj podíl navěky“ (Žalm 73,26). Mohl říci: „Ano, moje síla selhává. Snáším velký boj, ale ve svém zápase nejsem sám. Mám milujícího Otce v nebesích a ten nade mnou bdí!“

Když přijde čas vašeho zármutku nebo utrpení, jděte do tajné komůrky. Zůstaňte s Bohem o samotě a volejte k němu. Najdeš-li si čas o samotě s Otcem v modlitbě, posílí tě a dá ti porozumění.