Pravé pokání

David Wilkerson (1931-2011)

18. září 2024

Pokání znamená víc než jen říct: „Pane, spletl jsem se.“ Znamená to také: „Pane, máš pravdu!“.

Pokání znamená postavit se pravdě o svém hříchu a o tom, že musí okamžitě skončit. Je to krizový okamžik pravdy, místo poznání, kde přiznáváte: „Nemohu pokračovat ve svém hříchu a mít v sobě živého Ducha svatého. Pokud to udělám, ztratím všechno. Pane, máš pravdu v tom, že hřích mi přináší smrt. Vidím, že pokud v něm budu pokračovat, zničí mě i mou rodinu. Bože, už se nevymlouvám.“

Jednoduše řečeno, pokání je konfrontace s vaším hříchem. Bitva se odehrává ještě předtím, než se dostanete ke kříži. Probíhá, když s vámi jedná Duch svatý.

Totéž platí pro sebezapření. Stručně řečeno, sebezapření je konfrontace, která říká: „Můj hřích teď končí!“. Na rozdíl od toho, co říkají mnozí „kazatelé útěchy“, sebezapření není nějaká bolest srdce, kterou musíte snášet, nebo slabost vašeho těla. Když Pavel řekl: „Denně umírám“ (I Kor 15,31, NKJV), měl na mysli: „Musím popřít, že mohu pokračovat v hříchu a stále se těšit Kristově přízni. Nemám od Boha zvláštní výjimku, abych se držel nějakého oblíbeného hříchu jen proto, že dělám dobré skutky. Ne, souhlasím s Božím slovem a popírám veškerá svá práva setrvávat v hříchu.“

Slavnou pravdou evangelia je, že pokud zemřeme s Ježíšem, přicházíme také do slávy jeho vzkříšení a do nového života. Jeho kříž je naším křížem, jeho smrt je naší smrtí a jeho vzkříšení je naším vzkříšením skrze naše ztotožnění a spojení s ním. To je skutečný kříž, který neseme.

To je však kříž, který mnozí takzvaní služebníci evangelia odstranili. Skutečný kříž není o krásných slovech popisujících utrpení a krvácení našeho Spasitele na Kalvárii. Ne, skutečný význam kříže spočívá v tom, že Ježíš krvácel a zemřel, aby naše hříchem nemocné duše přivedl do slavné svobody a volnosti, aby přetrhl každý řetěz hříchu, který nás svazuje.