Stát a čekat

David Wilkerson (1931-2011)

26. listopadu 2024

Bůh promlouvá ke svému lidu hlasem svého Ducha: “Vaše uši uslyší za vámi slovo: ‘Toto je cesta, jděte po ní,’ kdykoli se obrátíte napravo nebo nalevo” (Izajáš 30,21).

Hlas jeho Ducha k nám přichází především prostřednictvím písem. Může nám otevřít biblickou pasáž, která bude klíčem k našemu vysvobození. Než však uslyšíme jeho hlas vedení, Bůh od nás něco vyžaduje. Máme se zastavit a čekat, až začne jednat. Toto slovo není návrh, ale přikázání. Je to tajemství našeho úplného vítězství a vysvobození. Pán skutečně mnohokrát přikázal svému lidu, aby zůstal stát.

V Jozue 3 čteme o dalším přechodu, který musel Izrael uskutečnit u řeky Jordán. Bůh dal lidu pokyn: “Kněžím, kteří nesou truhlu smlouvy, přikážeš: ‘Až dojdete k břehu Jordánu, zastavte se v Jordánu'” (Jozue 3,8). Potom Hospodin dodal: “Jakmile spočinou chodidla kněží, kteří nesou truhlu Hospodinovu, Pána celé země, ve vodách Jordánu, že vody Jordánu budou odříznuty… a budou stát jako hromada” (Jozue 3,13).

Bůh řekl: “Až přijdeš k vodě, vlož do ní nohy a stůj tam. Buď v klidu, odpočívej. Jen počkej, až budu jednat, a já pro tebe rozdělím vody!”

Hebrejská slova pro stát v klidu v této pasáži znamenají “zastavit veškerou činnost, přestat se snažit”. Kolik Izraelců poslechlo, když přišli k Jordánu? Když stáli s nohama ve vodě, mnozí si jistě pomysleli: “Jak můžeme vědět, že to bude fungovat?”. Někteří mohli být v pokušení postavit nějaký pontonový most a pokusit se dostat přes něj na základě vlastního důvtipu, ale to by bylo marné.

Bůh však při té příležitosti jednal. Rozdělil vody, protože izraelský čin poslušnosti byl doprovázen vírou. Bůh na jejich víru odpověděl! Milovaní, pokud vírou nasloucháme jeho hlasu a posloucháme ho, on nám odpoví.