Stojíme na jeho slibu

David Wilkerson (1931-2011)

28. listopadu 2024

Bůh všechny své sliby zpečetil přísahou a my máme “zákonné” právo na nich stát. Bůh nemůže ustoupit od žádného ze svých slibů, jinak by nebyl Bohem. Každého slibu se můžeme držet a prohlásit: “Pane, budu stát na tom, co jsi řekl.” Vždycky se můžeme spolehnout na to, co jsi řekl.

To neznamená, že bychom neměli s Pánem spolupracovat, ale naše společenství se neomezuje na uctívání, chválu nebo modlitbu. Žijeme s ním tak, že se aktivně opíráme o jeho psané a zjevené slovo, a naše společenství s ním zahrnuje také důvěru v něj.

Duch svatý “promlouvá” především tím, že nás vede k příslušným pasážím Písma, ukazuje nám Boží smýšlení v jakékoli záležitosti a říká nám, jaké kroky máme podniknout. Proč by měl mluvit vnitřním hlasem, když jeho zjevený, psaný hlas “neslyšíme”?

Bůh nám nemusí říkat všechno nebo nám zjevovat všechny své plány. Důvěrný vztah s Bohem můžeme mít jednoduše tak, že se vzdáme snahy přijít na kloub jeho hlasu. Tento druh důvěrnosti říká: “Pane, i kdybych od tebe už nikdy neslyšel žádné slovo, vím, že mi stále poskytuješ vše, co potřebuji. Ty mě miluješ, tvé slovo je pro mě a já v tom budu spočívat.”

David je příkladem tohoto druhu důvěry. Když tento zbožný muž ležel na smrtelné posteli, řekl: “Ačkoli můj dům není u Boha takový, přece se mnou uzavřel smlouvu věčnou, ve všem uspořádanou a bezpečnou…” (2. Samuelova 23,5). Jinými slovy, David ještě neviděl naplnění všech Božích slov, přesto dostal zaslíbení, že jeho dům nepadne.

David neměl proroka, který by mu tyto věci říkal, ani neměl sen, vidění nebo vnitřní hlas, který by k němu promlouval. Místo toho, když stál tváří v tvář věčnosti, řekl: “Bůh mi dal ve svém slově smluvní zaslíbení a já půjdu na věčnost, stojíc na tomto zaslíbení”. David pokračoval ve stejném verši: “Vždyť to je celá má spása a celá má touha” (2. Samuelova 23,5). V podstatě tím říkal: “Teď mohu čelit smrti, protože jeho zaslíbení je vše, co potřebuji.”

Můžeme selhat v rozlišování, naslouchání a rozhodování, ale můžeme se radovat z našeho Boha, který je naší silou. Musíme se prostě podvolit, zůstat stát a vidět jeho spásu!