Zasévání míru v údolí
Gary Wilkerson
29. listopadu 2024
Když procházíme zkouškami, často máme problém udržet si svůj pokoj. To je první fáze toho, jak nás Bůh provází těžkými časy.
Pokoj je jako každé jiné ovoce Ducha; zahrnuje zrání. Stejně jako zraje vaše moudrost, zraje i váš pokoj. Bůh ho neustále doplňuje skrze všechny vaše zkušenosti, stejně jako roste každé ovoce. Přemýšlejte o tom, jak se zasévá semínko pro kvetoucí rostlinu. Když klíčí, fouká proti němu vítr a zaplavuje ho déšť, ale Bůh ho stvořil tak, aby odolávalo těmto pravidelným tlakům a rostlo. On tu rostlinu udrží a nakonec přinese úžasné ovoce.
Útěchou mi jsou slova žalmisty, který ujišťuje každé srdce, které je otevřené věrnému vedení pastýře: “Pozorujte bezúhonné a hleďte na poctivé, neboť člověka pokoje čeká budoucnost” (Žalm 37,37, ESV). Věrný křesťan může být otřesen a může se zdát, že ho zmítají problémy, ale Boží budoucnost pro tohoto služebníka je pokoj.
Pokud necítíte pokoj, počkejte. Vyroste. Zaslíbení pokoje pochází od samotného Boha a Ježíš za něj již zaplatil. Tvé zkoušky a soužení budují budoucnost, v níž budeš nejen chodit v neustálém pokoji, ale poneseš i jeho ovoce a budeš konat skutky spravedlnosti, které obstojí na věčnosti.
Poddejte se Božímu vedení a důvěřujte jeho stvořitelskému dílu ve vás. To vše je součástí záměru, který má s vaším životem na mysli. “Jestliže jsi závodil s pěšími lidmi a oni tě unavili, jak chceš soutěžit s koňmi?”. (Jeremiáš 12,5). Jsme stvořeni k tomu, abychom běželi závod s jeho udržujícím pokojem v srdci.
Žijeme v době a na místě, které hlásá “blahobyt, blahobyt, blahobyt”, ale údolí přicházejí na každého z nás. Jako Boží lid víme, že naše zkoušky mají velký smysl. Právě v nich se odehrává Pánova milosrdná tvořivost. Údolí je místem, kde čelíme problému pokoje, pamatujeme na cenu pokoje a kráčíme v jeho zaslíbení pokoje.
Není zelenější pastviny než srdce, které je schopné rozsévat pokojné ovoce spravedlnosti. “Jistě mě bude provázet dobrota a milosrdenství po všechny dny mého života a v Hospodinově domě budu přebývat navěky” (Žalm 23,6).